Jiří Nesét: Pochody hladu a smrti 1944-1945

Ojedinělé a velmi detailní zpracování svědectví o pochodech smrti válečných zajatců, především přes oblast Moravy a Slezska, sestavil kronikář obce Třeština Jiří Nesét. Kniha byla pokřtěna v Mohelnici v Galerii Lautner na přednášce o pochodech smrti 29. listopadu 2018. Knižní novinku je možno zakoupit na OÚ Třeština.

Jak v úvodu knihy autor Jiří Nesét vysvětluje, průchod pochodu smrti jeho obcí Třeštinou, nacházející se na Hané nedaleko města Mohelnice, pro něj byl naprosto neznámým faktem. „Když jsem jako kronikář obce Třeština poprvé v roce 2003 uslyšel o kolonách válečných zajatců, procházejících v zimě roku 1945 naším krajem, byl jsem překvapen. Kladl jsem pamětníkům otázky, proč se o tom nikdy nemluvilo, proč se na příchod a ubytování pěti tisíc zajatců v naší obci zapomnělo?“. To, že se Jiří Nesét pamětníků tehdy ptal je nedocenitelné – bylo to v hodině dvanácté, dnes už většina z nich nežije. Jejich vzpomínky nebyly jen překvapením, byly velmi živé a často bolestné. „Přestože od těchto událostí již uplynulo více než 70 let, zůstaly pamětníkům v živé paměti. Mnozí jen těžko hledali slova, kterými by tyto události popsali a často vyjadřovali vděk, že o jejich vzpomínky projevil někdo zájem.“ Jak mi sám autor a badatel Jiří Nesét vyprávěl, když jsme se poprvé setkali v srpnu 2018, jen v obci Třeština, bylo tolik pamětníků a svědectví, že bylo třeba je všechny poté, co je jednotlivě vyslechl, svolat dohromady a vytvořit tak finální popis událostí. Bylo to ztíženo i tím, že v Třeštině nocovaly dvě kolony válečných zajatců, každá přišla odjinud a v jiný den, přitom krátce za sebou.

V knize jsou shromážděna obsáhlá svědectví od téměř 200 očitých svědků událostí. Také unikátní fotografie, kteří mnozí měli po léta doma bez předchozího zveřejnění. Svědectví autor doplnil o veškerou literaturu a dokumenty z archivů, které se mu k tématu podařilo za 15 let výzkumu vyhledat. Popsal průchod tohoto největšího pochodu smrti 60-70.000 válečných zajatců přes 220 obcí Slezska a Moravy a 50 obcí Čech. Zachytil otřesné podmínky pochodu smrti očima pamětníků. „Stáli mlčky v řadě s miskami na jídlo, připadali mi jako zástupy duchů. Němci křičeli povely a nadávky, při výdeji jídla je bili pěstmi a pažbami pušek. Mnozí po ráně padli na zem a ty ještě zkopali.“ Svědectví z jeho rodné obce Třeština autora vedlo dál do českého vnitrozemí, např. do východočeských Výprachtic, kde výpovědi dávali shodný obraz událostí. „Dva zajatci se museli svléci téměř do naha, byli zbiti a za starou stodolou ranami do hlavy zastřeleni.“ V knize je kromě přehledného seznamu jmen pamětníků a obcí také evidence zemřelých zajatců. Autor podává historicky první ucelenou statistiku obětí tohoto pochodu smrti – počet 3031 mrtvých, z toho 2968 sovětských zajatců jistě není úplný. Byly bohužel další oběti mimo shromážděná svědectví.

Kniha vám nabídne mnoho dalších témat k zamyšlení, od rozdílných podmínek přístupu stráží k západním spojeneckým zajatcům oproti zajatcům sovětským, po chování českého obyvatelstva, snažícího se přes hrozbu trestem smrti zajatclům pomoci a německého, včetně stráží Volksturmu a chlapců z Hitlerjugend, podílejících se naopak na násilí, případně vraždách. Popisuje stručně válečnou situaci v okupovaných obcích, kde český člověk byl občan druhé kategorie. Podmínky konce války, aroganci a nesmiřitelnost německých obyvatel valících se přes naše území z téměř jistě prohrané války z východních okupovaných území zpět do Německa.

Autor také navštívil a popsal v knize místa zajetí, odkud zajatci na pochod smrti vyšli. Bývalý Stalag VIIIB Teschen v Českém Těšíně a Stalag VIIB Lamsdorf v polských Lambinowicích, dále místa provozů v polské Bytomi, v jednom z měst průmyslového konglomerátu Horního Slezska, kde zajatce nacisté využívali pro otrockou práci ve válečné výrobě. Jeho unikátní přínos k tématu zaznamenal dokumentarista Stanislav Motl v pořadu s názvem Mrtví na pochodu ve svém rozhlasovém cyklu Stopy, fakta, tajemství vysílaném v září 2017 na stanici Dvojka. Také ho vyzval k napsání této knihy. Buďme rádi, že je na světě.

Jiří Nesét (1953), narodil se a žije v Třeštině. Od roku 2003 je kronikářem obce Třeština, autorem publikací Kronika obce Třeština Díl I (1353-1936) a Díl II (1937-1967). Jako mnohý historik a kronikář se ve výročním roce 2018 zhostil úkolu zmapování válečných osudů rodáků v knize I. světová válka – Na památku našim vojínům 1914-1920. Jeho zatím poslední knihu Pochody hladu a smrti 1944-1945 vydala obec Třeština za podpory Olomouckého kraje. Knihu ilustrovala Jana Motlová. Na téma pochodů smrti válečných zajatců přednáší již několik let pro žáky a studenty škol i dospělé posluchače.

Milena Městecká

Autorka je organizátorkou vzpomínkových akcí po stopách pochodů smrti

Přidat komentář