Memoriál generála Selnera

6.5.2026

1. ročník Memoriálu generála Selnera  – 120. výročí narození kladenského rodáka Jaroslava Selnera

Dne 5. 5. 2026 jsme si na Kladně připomněli 120. výročí narození gen. Jaroslava Selnera a to výjimečnou akcí. Gymnázium Kladno ve spolupráci s 251. protiletadlovým raketovým oddílem generála Selnera ze Strakonic a Statutárním městem Kladnem uspořádalo 1. ročník memoriálu generála Selnera pro téměř 150 žáků v Sítenském údolí na Kladně. 

Memorial byl de facto sportovně brannou oslavou kladenskému rodákovi, kdy žáci plnili úkoly připravené vojáky ze Strakonic. Mimo jiné si žáci mohli vyzkoušet střelbu z biatlonových zbraní, zvládnout úkol z topografie, překonat vodní překážku, ale i vyplnit vědomostní test. Výhercům pak ceny předaly vnučky gen. Selnera Kateřina a Olga. Zpestřením pro všechny byla i účast prvňáčků ze ZŠ Cyrila Boudy, kteří měli vlastní naučnou stezku, kterou je provedly dvě studentky ze septimy Gymnázia Kladna.

Gratulujeme vítězům z týmu První linie, kteří dokázali všechna stanoviště absolvovat za neuvěřitelných 45 minut! A budeme se těšit na příští ročník. 

Spolek pro zachování odkazu českého odboje (v letošním roce bez státní dotace) akci podpořilo organizačně a samozřejmě i jak je jeho tradicí, uspořádalo pietní akt u Gymnázia Kladno, kde se nachází pamětní deska bývalému absolventovi Jaroslavovi Selnerovi. Předsedkyně Spolku odboje Gabriela Havlůjová shrnuje své pocity: “Dnes jsme nebyli svědkem jen sportovně branného klání, ale skvělého propojení vojáků, pedagogů, historiků, ale i dětí, které si týmově poradily s nelehkými úkoly. Nezapomenu na tu soudržnost, kdy v rámci týmu starší žáci nosili ty mladší, bylo to až dojemné. Vojáci ze Strakonic ukázali, že mají nejenom fyzičku a skvělý výcvik, ale hlavně – mají vztah k historii a hrdě se hlásí ke svému patronovi, jehož jméno mají v čestném názvu. Děkujeme všem, kdo se na akci podíleli”. 

Jaroslav Selner (5.5.1906 – 11.1.1973), kladenský rodák, voják z povolání, hrdina 2. světové války. Velel vojákům u Tobruku, působil na západě i východě. Konce války, po krutých bojích u Liptovského Mikuláše, se nakonec dočkal v Praze jako velitel 3. československé samostatné brigády. Komunisty perzekvován – práce v ostravských dolech a v SONP Kladno. Později částečně rehabilitován, do penze odcházel v roce 1966 z pozice tajemníka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Od roku 2009 je čestným občanem města Kladna, v roce 2019 obdržel Řád Bílého lva I. třídy.