Duchovní pastýř, který se před 150 lety dobrovolně obětoval.
Vzpomínka na jednoho z lidických mučedníků.
Dne 2. února 1869 se v malé chaloupce nad potokem Brodkem narodilo manželům Štemberkovým další dítě. Byl to chlapec, který dostal jméno Josef. Měl ještě dalších šest sourozenců. Matka jim zemřela, když bylo Josefovi jedenáct let. Ale protože byl nadaný, právě tak, jako jeho bratr Jindřich, pozdější advokát a spisovatel, odešel studovat do jičínského gymnázia. Bydlel v jezuitské koleji a živil se kondicemi a milodary. Po absolvování gymnázia v roce 1890 počal se připravovat na povolání kněze. Studoval v biskupském semináři v Hradci Králové, po jehož absolvování byl v roce 1894 vysvěcen. Jako duchovní sloužil na několika místech a od roku 1909 se stal farářem v Lidicích na Kladensku. Svému poslání se věnoval celým srdcem a tak si získal ve své farnosti úctu a lásku přesto, že se v tomto regionu po první světové válce značně rozšířil odklon od katolické církve, spolu s rostoucí podporou nově vzniklé církve československé. Zdejší farníci věděli, že se na něho mohou v těžkých chvílích poradit. A nejen poradit; když vypukla druhá světová válka, prozíravě nakoupil ze svých peněz velké množství dětského ošacení, dobře věděl, že se bude určitě hodit. A tak, když v noci z 9. na 10. června roku 1942, obklíčily německé bezpečnostní síly obec Lidice a všichni obyvatelé byli vyháněni ze svých domovů, byla přepadena také fara. Faráře Josef Štemberka i jeho hospodyni paní Antonii Škrdlovou příslušníci SS brutálně napadli a zkopali. Z fary ukradli mnoho bohoslužebních cenností. Ženy s malými dětmi byly shromážděny ve škole, chlapci od 15 let a muži ve dvoře Horákova statku. Následně byli tito muži a chlapci vyváděni ke zdi statku a zde postupně postříleni.
Očitý svědek, člen kladenského gestapa Bürger po válce vypověděl:“ Když byl vyváděn také místní farář, již stařičký pán, viděl jsem, jak se zastavil u Maxe Roztocka a přednesl mu nějakou prosbu. Následně byl Roztockem chycen za rameno, obrácen a kopnut, až se svalil na silnici. Pak se přiblížil jiný člen SD a tan faráře ještě bil a kopal.“
Josef Štemberka až do poslední chvíle své farníky povzbuzoval a posiloval. Díky tomu, šli na popravu všichni statečně a s hlavami vztyčenými. Farář Štemberka byl ponechán, jako poslední, aby musel utrpení svých věřících prožít až do konce.
Myslíme si, že na statečného lidického faráře může být hrdé na svého absolventa také Lepařovo gymnázium v Jičíně. Určitě by si zasloužil pamětní desku.
Text: Vilém Hofman, ZO Jičín
Foto: internet – wikipedie
Použité prameny: Medailon od historika Doc. Jaroslava Šebka
Článek Miroslava Procházky, knihovníka z Pecky