Americké Lidice
Již v roce 1942 vznikla z iniciativy amerického developera Dominica Romana památka na vyhlazenou obec Lidice a její občany – pomník Lidicím v Crest Hill ve státě Illinois, který dal pojmenování celé čtvrti.
V rámci služební cesty mého manžela na hokejový draft do Chicaga mám možnost poznat – svého času – druhé největší československé město. Ihned po příletu jsem začala zjišťovat dopravní dostupnost k americkým Lidicím. Pro Američany “kousek od Chicaga” rovná se tři hodiny cesty (metro, vlak, autobus a běh). Naštěstí, když nestačili mé nohy ani peníze, tak pomohli vždy místní. Nyní tedy můj příspěvek k lidické vzpomínce v Crest Hill.
Přímo na křižovatce Prairie Avenue a Hosmer Lane uprostřed klidné obytné čtvrti Crest Hill se nachází náměstíčko, kde nalezneme kromě pomníku a pamětní desky i symbolický malý Růžový sad. Pomníku je všude mnoho a pro mě někdy ztrácí i význam, avšak RŮŽE – symbol Lidic mě dojala. Je to jen několik týdnů, kdy jsem navštívila koncentrační tábor Ravensbrück v rámci rekonstrukce pochodu smrti lidických žen a rovněž tam se nachází Růžový sad. Tato absolutně nesrovnatelná místa se mi spojila právě tou růžovou květinou. V Ravensbrücku jsem byla 28. 4. 2017, ráno byla jinovatka a růže, které vyplavilo přilehlé jezero, byly zmrzlé. Dnes, 22. 6. 2017, se nacházím zde, v Crest Hill, kde je 31 stupňů a přesto velmi intenzivně cítím tu sílu lidického symbolu. Mockrát jsem sama sobě kladla otázku, jaký je to vlastně symbol. Teď pro mě má nejsilnější význam symbol míru.
Místní podnikatel mohl na tomto poměrně rozlehlém pozemku postavit další dům, obchod, kostel anebo další budovy sloužící místním, on však neváhal a na informaci o lidické tragédii v roce 1942 reagoval okamžitě – pozemek využil jako místo paměti na tak vzdálenou obec, kde došlo k tragédii. Toto až idylické místo tudíž nese své poselství a nedá zapomenout. Přijíždí sem nejenom návštěvníci během výročí. Památník se nachází pouze pár km od slavné Route 66, takže je pravidlem, že se zde zastaví alespoň na pořízení fotografie motorkáři, či turisté projíždějící USA po slavné historické silnici.
Muž, který mi neváhal otevřít dveře, osvěžil mě vychlazenou vodou a povyprávěl o tomto významném místě se jmenuje Scott Harris – fanoušek baseballového klubu Chicago Cubs, ročník 1956. Jiz 60let žije přímo naproti pomníku Lidice v Crest Hill (70 km z Chicaga). Scott vzpomínal na pietní akty, kdy přijížděli autobusy plné návštěvníků – zájemců o uctění památky Lidických. Oficiální pietní akty trvaly hodinu a zaznívají v nich kromě projevů i hlasy dětí československých emigrantů. Zájem polevil, už to není jako dřív. A tak vyprávím zase já Scottovi, jak se proměňuje vzpomínání na Lidice u nás ve vlasti a také sděluji, že stále žijí pamětníci tragické události, lidické ženy a děti. Jak instituce v Čechách tak i zde v Americe se však snaží. Na 75. výročí se v Chicagu promítal film Lidice a místní škola T. G. Masaryk School se aktivně zapojila do organizace pietního aktu v Crest Hills. Opět je to ale hlavně síla nadšenců, kteří zaktivizují příslušné instituce. Ne každý místní má vztah k lidickým událostem, ale nijak jinak tomu není ani v těch českých Lidicích. Mám radost, že jsem zde mohla umístit kamínek z Čech a zároveň položit věneček za náš Spolek pro zachování odkazu českého odboje.
Scott neváhal a po našem setkání mě odvezl na vlak do Joliet, míjeli jsme základní školu, ve které studoval a i Pizzerii, kde nyní pracuje. Po cestě jsme hovořili o tom, zda historii Lidic zná ze školy či se tyto dějiny nevyučují v rámci amerických osnov. Pravdou je, že jeho první vzpomínka na Lidice se nedá identifikovat. Stačí se podívat z okna jeho domu – vždyť zde přímo naproti pomníku prožil celý svůj život.
Text a foto: Gabriela Havlůjová, Crest Hill, Illinois