Rozhovor s místopředsedou Spolku
Přepis rozhovoru s místopředsedou Spolku pro zachování odkazu českého odboje (Zpravodaj 06/2018)
Nacházíme se již relativně v klidném novoročním období. Všechny velké akce spojené se stým výročím vzniku samostatného Československa i výroční členské schůze jsou již za námi a tak jsme oslovili samém závěru roku 2018 Petra Hroníka, místopředsedu Spolku a předsedu kladenské základní organizace Spolku o zodpovězení pár dotazů.
Jak se cítíte v závěru roku, ve kterém jsme si připomínali 100 let vzniku Československa?
Upřímně… jsem rád, že je to všechno za námi. Letošní jubilejní rok jsme si připomínali na mnoha místech, počet akcí, kterých se zúčastnili členové Spolku v roce 2018 jdou do desítek. Stoleté oslavy jsme symbolicky zahájili hned v březnu v Lánech u hrobu prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Každoročně, po několik let, se účastníme této akce, kterou organizuje lánské Muzeum T.G. Masaryka. Den s T.G.M. je organizován u příležitosti výročí jeho narození. A co se týká kladenské organizace, tak za zakončení těchto oslav lze považovat vysazení Lípa republiky na Bressoně, po níž následovala výroční členská schůze.
Bylo náročné organizovat jednotlivé akce?
Mnoho akcí, které každoročně připomínáme, se opakuje a zajištění takové akce po organizační stránce již není tak náročné. Oproti tomu organizace akcí v souvislosti s připomínáním stého výročí vzniku Československa byla velmi náročná. Bezesporu největší zásluhu na hladném průběhu těchto akcí, nejen za náš Spolek, ale za město Kladno jako takové, měla Gábina Havlůjová, která má na magistrátu města Kladna na starosti spolkový život v Kladně.
Jak jste na tom s financováním Spolku? Zvládáte činnost bez dotační podpory státu?
Musíme, tedy musíme zvládat činnost Spolku bez dotací. Samozřejmě, že finance jsou potřebné, díky nim bychom zvládli zorganizovat a zabezpečit mnohem více akcí a projektů. Nicméně náš spolek je příkladem toho, že když neobdržíme dotaci, tak se nepoložíme. Vše co konáme, činíme bez nároku na mzdu, nebo jakoukoliv finanční odměnu. Velmi si vážím všech 67 poslanců a poslankyň sněmovny Parlamentu České republiky, kteří hlasovali pro návrh poslanců Jany Černochové, Pavla Žáčka a Jakuba Jandy. Díky jejich návrhu měla být dotace ČSBS rovným dílem rozdělena mezi ostatní spolky. Parlamentní většina (díky poslancům ANO, KSČM, SPD) však rozhodla jinak. Pan Vodička tak i v letošním roce získá státní dotaci ve výši 6,3 milionu korun, přestože jednotlivá města a kraje již po několik let ruší spolupráci s Českým svazem bojovníků za svobodu a pietní akty si raději organizují samostatně města a obce, případně spolupracují s jinými spolky. Já bych ale rád zde zmínil významnou finanční podporu od Statutárního města Kladna, Středočeského kraje a města Jičína, díky níž jsme v loňském roce zajistili řadu významných akcí a já bych prostřednictvím tohoto rozhovoru vyjádřil za vše velké poděkování.
Prosinec je obdobím, kdy děláme různá předsevzetí či bilancujeme svou dosavadní činnost. Je tomu tak i u vás?
Ano i ne. Spíš než předsevzetí jsem bilancoval nad mým dalším členstvím. Nikoliv však ve Spolku pro zachování odkazu českého odboje, ale v kladenské jednotě Československé obce legionářské. Z mé strany se jednalo vlastně o dlouhodobé bilancování. V podstatě přes rok jsem si říkal všechna pro a proti. Nakonec jsem se rozhodl pro ukončení členství.
Nakonec jste se rozhodl pro ukončení členství? Podělíte se s námi o důvody?
V případě mého rozhodnutí ukončit členství se jednalo v zásadě o souběh hned několika důvodů. Vše začalo na počátku letošního roku, kdy na facebookových a webových stránkách Deníku Legie, které provozovala Československá obec legionářská, docházelo k uveřejňování zcela nevyvážených příspěvků a ovlivňování čtenářů. Za velmi nešťastné jsem považoval zcela jednostranné sdílení obsahu Parlamentních listů, periodika, které je všeobecně vnímáno a považováno za jeden z nejvlivnějších dezinformačních webů. Dalším důvodem je pro mě zcela nepřípustné zjištění, že v obci legionářské může působit osoba, která je úzce spojena s komunistickou státní bezpečností. Naproti tomu se mi zdá velmi úsměvné, že nás řadové členy, generačně mladší, legionářská obec před vlastním přijetím lustrovala téměř rok, než jsme obdrželi členský průkaz.
A konečně posledním důvodem k odchodu je činnost domovské jednoty. V celorepublikovém a dalo by se říct, že i v celoevropském měřítku patří kladenská jednota mezi jednoty nejaktivnější, alespoň co se týká účasti. Je obdivuhodné, kolik akcí, nejen u nás, ale i v zahraničí se představitelé kladenské jednoty účastní. Členové jednoty se pak celoročně účastní celé řady pietních aktů, konferencí a slavností po celém Česku. Mě osobně však chybí především akce v Kladně a kladenském regionu. Samozřejmě, že takové akce jsou, ale ve valné většině se jedná o akce, které se konají ve všední den a takových se bohužel z pracovních důvodů nemohu zúčastnit. A být jen členem spolku, který jednou za rok zaplatí členské příspěvky mě osobně neuspokojuje…
Takže jste byl vlastně členem dvou organizací. Je běžné takové několikanásobné členství?
Ano, bohužel. V posledních letech se stalo poměrně běžnou praxí, že členové různých spolků místo toho, aby vzájemně spolupracovali a přitom hájili „barvy“ svého spolku, vstupují navzájem do spolků, mají dva, tři, někdy i čtyři členské průkazy a vzájemně si tak rozšiřují členskou základnu. Osobně si myslím, že se jedná o velmi špatnou politiku a nepochopení spolkového spolupráce.
Co byste doporučil takovým členům?
Jednoduchou věc… aby se rozhodli jen pro jedno členství. To říkám s vědomím, že možná tímto doporučením přijde o několik členů i náš Spolek. Jsem přesvědčen o tom, že spolupráce s jiným spolkem by měla být založena například na organizaci společných akcí a nikoliv na společném a vzájemném členství.
Děkujeme za poskytnutý rozhovor!
-red-
Petr Hroník, předseda Základní organizace Kladno, zakládající člen Spolku pro zachování odkazu českého odboje. Do roku 2016 předseda kladenské základní organizace ČSBS a místopředseda okresního výboru ČSBS.