Vzkříšení Rumburské vzpoury

Letos v květnu proběhnou oslavy 100. výročí Rumburské vzpoury.

Z Rumburku do Nového Boru vyjde 12. května Pochod po stopách Rumburské vzpoury. 20. Května proběhnou oslavy v Novém Boru. Připomenou vypuknutí vzpoury a střet vzbouřenců s rakouskými vojáky v Chotovicích u Nového Boru 21. května 2018. V Novém Boru bude pak navazovat další slavnost 29. května, v den 100. výročí odsouzení a popravy Rumburských hrdinů, zastřelených a pohřbených na novoborském Lesním hřbitově.

Do roku 2014 přicházel v rámci vzpomínky organizované vedením města Nový Bor historik PhDr. Vladislav Jindra v doprovodu nepočetné skupinky připomenout květnové výročí Rumburské vzpoury. Pohovořil o historii vzpoury a smutném osudu Rumburských hrdinů u jejich hrobů na novoborském Lesním hřbitově. Připomněl, že zde u hrobů stával od roku 1923 pomník, který nacisté v roce 1940 vyhodili do vzduchu. Hroby zastřelených hrdinů srovnali se zemí. Ukázal všem i místo, kde byli zastřeleni. Zmínil vždy, že k pomníku na výročí mezi válkami přijížděly tisíce lidí a slavnost byla národním svátkem. Po válce byly hroby obnoveny, pomník nikoliv. Vladislav Jindra shrnul veškeré své znalosti a bádání o těchto událostech ve své knize Dějiny Nového Boru, Díl druhý, v kapitole „Poslední boj rumburských rebelů“.

Tehdy v roce 2010 ji přečetl i jeden z účastníků těchto skromných slavností, Josef Doškář, novoborský patriot, předseda ČSOL a ČSBS Nový Bor a Česká Lípa. A od té chvíle vše začalo pomalu, ale jistě nabírat obrátky. Rumburskou vzpouru čekal „nový život“. Měla jsem vzácnou příležitost tento vývoj sledovat.

Pomník Rumburské vzpoury v Novém Boru – obnoven v říjnu 2015.

V roce 2010 založili členové ČSOL Nový Bor Josef Doškář, Robert Uksa, Zbyněk Cincibus a Pavel Danys Občanské sdružení Společnost pro obnovu pomníku Rumburských hrdinů v Novém Boru (OS). Navázali na odkaz novoborských legionářů z Kroužku pro postavení pomníku obětem Rumburské vzpoury, založeným v roce 1921. Jakoby se historie, dávno zapomenutá, znovu opakovala – po téměř 100 letech.

pan starosta Dvořák, pan hejtman Půta a pan Doškář z ČSOL Nový Bor odhalují pomník na lesním hřbitově v Novém Boru

Prvním počinem Josefa Doškáře bylo nalezení předlohy-modelu pomníku, jehož autorem byl Karel Dvořák, v depozitáři Národní galerie Praha a získání licence od vlastníků autorských práv k využití předlohy pro výrobu jeho repliky. Bylo to radostné objevování odhalující také nová fakta a dokumenty o vzniku a sbírce prostředků na tehdejší dílo. Mezi přispěvateli byl i sám prezident T. G. Masaryk, což potvrzovalo důležitost této události. Nové OS oslovilo Průmyslovou školu kamenickou a sochařskou v Hořicích, která vyfotila model pomníku z NG. K záměru obnovy pomníku se přidalo město Nový Bor, které získalo podporu Ministerstva obrany a Libereckého kraje. V soutěži byla vybrána pražská firma pana Širokého k zhotovení samotné repliky. Je dílem sochařů Milana Danihelky a Rudolfa Huti.

Odhaleni pomníku Rumburské vzpoury_27.10.2015

Dne 12. srpna 2015 nastal dlouho očekávaný okamžik. Na Lesním hřbitově v Novém Boru byl po 75 letech pomník znovu instalován. Slavnostní odhalení se konalo 27. října 2015. PhDr. Vladislav Jindra byl mezi prvními řečníky. A byl dojat, že se dílo zdařilo – jako mnozí další na slavnosti s početnou účastí občanů města a okolí i představitelů města, kraje i vlády a Armády České republiky.

Nové pietní místo Rumburské vzpoury v Chotovicích u N. Boru

Při příjezdu k Novému Boru od České Lípy zaujme mnohé návštěvníky po pravé straně vlající česká vlajka. Kamenná stéla, která stávala od roku 1958 u hrobů popravených hrdinů na novoborském hřbitově místo původního pomníku zničeného nacisty, se zde stala základem nového pietního místa. Opět to byl Josef Doškář po dohodě s historikem Vladislavem Jindrou, kdo přišli s návrhem OS upravit místo střetu povstalců s rakouským vojskem a potlačení vzpoury, kde byl smrtelně zraněn Vojtěch Krumpos. Pro místní novoborské občany se tím dostalo místo střetu lépe do povědomí. A pro návštěvníky města a jeho krásného okolí to je dnes viditelná připomínka událostí Rumburské vzpoury. Ta by jim jinak mohla uniknout, pokud nenavštíví pomník na Lesním hřbitově.

Objevení hrobu Vojtěcha Krumpose

Hrob Vojtecha Krumpose na snímku Josef Doškář

Text na kamenné stéle nového pietního místa vycházel z odborné literatury, která uváděla kromě smrtelně zraněného Vojtěcha Krumpose také zastřeleného Františka Schusse a zraněného rekruta Růžičku. Pro Josefa Doškáře to byla další výzva. Vynaložil nemalé úsilí na doložení těchto obětí střetu. Nalezl zápis v českolipském archivu, že Vojtěch Krumpos, domobranecký střelec, svobodný rolník z Nouzova, zemřel 22. května 1918 ve 20.40 hod. na následky zranění. Měl střelná zranění břicha, levého stehna a levé paže. Vojtěch Krumpos byl tedy první obětí Rumburské vzpoury. Pohřben byl 24. května 1918 ve čtyři hodiny odpoledne na borském Lesním hřbitově kaplanem Josefem Bayerem do hrobu č. 65, v sekci XX. V archivu byl i starý plánek hřbitova s čísly hrobů. Podle něj našel v březnu 2017 po 99 letech zapomnění hrob Vojtěcha Krumpose. Je dnes už evidován řádně jako válečný hrob a označen dřevěným křížem s jeho jménem.

Naproti tomu další dvě údajné oběti, Schuss a Růžička, nebyly prokázány. Josef Doškář navštívil či dotázal všechny existující obce Nemanice, z nichž měl František Schuss údajně pocházet. O civilistovi Růžičkovi nebyly ani žádné dostupné údaje, podle kterých by jej bylo možné hledat. Tato dvě jména byla tedy z původního textu stély na místě bojového střetu u Nového Boru vypuštěna a od loňského roku zde nejsou připomínána.

Žalářování Rumburských hrdinů v Terezíně

Další cesta za obětmi vzpoury vedla do Terezína. Zde bylo 580 vzbouřenců až do konce první světové války vězněno v Malé pevnosti. Na následky krutých podmínek věznění zemřelo v roce 1918 dvanáct rebelů. Další rebelové zemřeli záhy po návratu domů na tuberkulózu a jiné nemoci, vyvolané terezínskou kalvárií. Celkem čtrnáct rebelů je pohřbeno na bohušovickém hřbitově a jeden je pohřben na hřbitově v Terezíně. Na tyto hroby veřejnost zapomněla téměř úplně. Na hřbitově v Bohušovicích n/Ohří je situace stále velmi neutěšená. Nápravy se ujal historik Jiří Jordán Hrych z Pevnostního muzea v Terezíně. Po společné intervenci na Odboru válečných hrobů na Ministerstvu obrany došlo k určité nápravě. Od prosince loňského roku zde zaměstnanci technických služeb likvidují náletové dřeviny. Po vyčištění plochy hřbitova budou hroby 15 rumburských hrdinů obnoveny.

Pohnuté osudy vzbouřenců vždy inspirovaly, vzpoura se stala i námětem divadelní hry, inspirovala básníky. Snad nejznámější dílo je film Hvězda zvaná pelyněk. Jejich osudům se nejnověji věnoval Stanislav Motl ve svém pořadu z cyklu Stopy, fakta, tajemství Čas vzpoury. Čas pomsty. Navázal na jeho dřívější pořad ze stejného cyklu Cesta do rebelovy duše.

Další pietní místa Rumburské vzpoury

V Rumburku se celou řadu let věnuje Rumburské vzpouře a oživení paměti na ni historička Mgr. Ester Sadivová z muzea v Rumburku. Spolupracovala mimo jiné i na přípravě textu stély na novém pietním místě v Novém Boru a vyjasnění událostí spojených s místem vojenského střetu. Město Rumburk, kde vzpoura 21. května 1918 vypukla, má prvořadý význam. Zde byli 29. května – ve stejný den jako v Novém Boru – odsouzeni a popraveni tři vůdcové Rumburské vzpoury. Pomník jejich památce byl postaven v roce 1951. Stanko Vodička, označený za hlavního vůdce vzpoury má hrob v Plzni – Doubravce, další vůdce vzpoury František Noha na ústředním hřbitově v Plzni. Třetí z nich, Vojtěch Kovář, je pohřben na hřbitově v Praze-Košířích.

Také na další pietní místa bylo potřeba vyrazit daleko od dějiště těchto historických událostí. V Plzni je pomník Rumburské vzpoury před školou Edvarda Beneše v Doudlevecké ulici. Odhalili jej přeživší vzbouřenci organizovaní ve vlastním Sdružení v roce 1933. Pomník Stankovi Vodičkovi, vůdci vzpoury, který z Plzně pocházel, je umístěn v Plzni-Lobzích. V Domažlicích před muzeem je umístěn další pomník, který je koncipován jako společný pomník pro čsl. legionáře i hrdiny Rumburské vzpoury. Jsou zde uvedeni všichni padlí legionáři z 1. světové války a jsou mezi nimi uvedeni i čtyři hrdinové Rumburské vzpoury z Domažlicka.

Starostové všech těchto obcí a měst jsou mezi pozvanými hosty na slavnost 100. výročí Rumburské vzpoury. Dojde tak k propojení vzdálených míst, kde je Rumburská vzpoura připomínána. Slavnosti budou svázány se vzpomínkou na T. G. Masaryka, kterému bude odhalem nový pomník u tzv. české školy (dnes ZŠ U Lesa Nový Bor). Součástí bude i  přednáška PhDr. Vladislava Jindry k 90. výročí založení české školy a promítání filmu Bomba pro T. G. Masaryka s komentářem autora Stanislava Motla.

 Text: Milena Městecká

Foto: Archiv M. Městecké a J. Doškáře