Generál Diviš v péči spolku odboje
V pondělí 16. září 2019 převzali oficiálně zástupci jičínské základní organizace Spolku pro zachování odkazu českého odboje do své péče hrob armádního generála Ing. Jana Diviše na jičínském hřbitově od místostarosty pana Ing. Jana Jiřičky, zástupce města Jičína. Hrob generála Diviše byl na základě rozhodnutí rady města Jičína dán do dlouhodobého pronájmu za cenu 1.300 Kč na 5 let s možností opce na dalších pět let. Stalo se tak díky pochopení a zájmu Spolku o udržování památky významných osobností, které se svým bojem za svobodu podíleli na vzniku Československé republiky, nebo jejího obnovení po druhé světové válce a boje za demokracii. Hrob tak nadále zůstává v majetku města, které zajistí jeho opravu a základní organizace Spolku bude o hrob pečovat. Předání se zúčastnili: Ing. Jan Jiřička, vedoucí správy hřbitovů paní Dana Rejmanová, předsedkyně jičínské základní organizace Spolku pro zachování odkazu českého odboje sestra Marie Paulíková, br. Anatol Kopista, br. Břetislav Mizera a br. Vilém Hofman.
Armádní generál Ing. Jan Diviš se narodil 24. října 1862 v Pardubicích. Po maturitě na reálném gymnáziu byl v roce 1879 přijat na Technickou vojenskou akademii ve Vídni a po úspěšném absolvování působil od září 1882 jako velitel čety Ženijního regimentu č. 1. V dalších letech se v oboru dále vzdělával. V roce 1890 se stal zástupcem ředitele Ženijního ředitelství v Celovci. Po dvou letech odešel od ženijního vojska k pěchotě. Až do roku 1911 byl jako plukovník jmenován velitelem 21. pěší brigády v Čáslavi. V říjnu téhož roku byl povýšen do hodnosti generál majora. V únoru roku 1914 byl odvelen k c.a k. 6. armádě a v dubnu převzal funkci zástupce velitele XV. armádního sboru v Sarajevu.
Po vypuknutí války se stal vojenským oblastním velitelem XV. Bezirk-Komando v Sarajevě. V říjnu téhož roku byl jmenován do hodnosti polního podmaršálka. Na frontě zůstal až do října 1916, kdy odešel na vlastní žádost do výslužby a vrátil se do Prahy. Generál Jan Diviš dlouho sloužil rakousko uherské monarchii, tehdejší své vlasti. Hlásil se však vždy k české národnosti. Proto se po návratu domů zapojil do národních aktivit. Až do září roku 1918 spolupracoval již s členy domácího odboje, vojenského tajného výboru Maffie. Když pak již byl ediktem císaře Karla vyvázán z věrnosti zaniklé říši, mohl přijmout výzvu členů Národního výboru československého Antonína Švehly, JUDr. Josefa Scheinera, Dr. Aloise Rašína, Dr. Františka Soukupa a Jiřího Stříbrného a stal se součástí státotvorných událostí.
Polní maršálek Ing. Jan Diviš se tak stal 30. října 1918 prvním vrchním velitelem československé branné moci, kterou vykonával společně s JUDr. Josefem Scheinerem, starostou České obce sokolské. Jan Diviš zorganizoval strážní službu na ochranu republiky, složenou ze Sokolů a legionářů, vracejících se z Itálie a Francie. Dne 18. prosince 1918 byl pověřen prvním ministrem války -obrany Václavem Klofáčem funkcí velitele Zemského vojenského velitelství pro Čechy se sídlem v Praze. O rok později, dne 1. října 1919 dostal dekret k velení Zemského vojenského velitelství pro Moravu a Slezsko se sídlem v Brně. Zde pracoval až do konce srpna 1920. V září převzal post přednosty všeobecného odboru MNO, který vykonával až do konce roku 1923. Mezi tím byl v červenci roku 1921 povýšen do hodnosti generála III. hodnostní třídy, což byla hodnost generála armádního. V lednu 1924 odešel na vlastní žádost do důchodu, ale zůstal ještě do června téhož roku poradcem tehdejšího ministra národní obrany Františka Udržala.
Při oslavách 10 let Republiky československé byl zařazen do elitního výběru reprezentantů všech oborů veřejného života státu. Armádní generál Ing. Jan Diviš zemřel v Praze 8. srpna 1934. Na jeho přání byl pohřben v Jičíně bez vojenských poct, ale ve své generálské uniformě. Osud tomu chtěl a tak se stalo, že tichý pohřební průvod, provázející mrtvého na hřbitov, potkali vojáci 22. Pěšího pluku Argonského, kteří se vraceli z nočního cvičení za doprovodu hudby. Plukovní hudba přestala na povel hrát a celý pochodující pluk vzdal čest zemřelému prvnímu veliteli čsl. armády.
Prameny: Zapomenutý voják –generál inženýr Jan Diviš a zápis v Kronice města Jičína z roku 1934 (SOA v Jičíně)
Vilém Hofman, ZO Jičín